Česky   Deutsch
Domů > Zdraví

Zdraví

Zdraví tělesné i duševní

 

Jako starostlivým psím rodičům nám jde samozřejmě o to, aby se naši malí čtyřnožci měli dobře. Dobrou přiměřenou péčí k tomu můžeme velice přispět.

 

Následující praktické rady jsou založeny na studiu i vlastních zkušenostech z posledních let - podle potřeby budou doplňovány a aktualizovány.

 

 

1. Odkud můj pes pochází?

2. Jaké geny zdědil můj pes?

3. Musím svého psa odčervovat?

4. Jaké očkování potřebuje můj pes?

5. I pro naše chlupatá klubíčka platí: 
    jsi to, co jíš!

 

______________________________________________________

 

 

1. Odkud můj pes pochází

 

První týdny tvoří v životě psa základy pro jeho celou další budoucnost, zejména pro jeho duševní vývoj:

- Má zdravou sebedůvěru a sebejistotu?

- Je veselý a hravý?

- Přistupuje k lidem i zvířatům beze strachu?

 

Odpovědný chovatel se postará o to, aby psí maminka měla první čtyři týdny chráněné a klidné místo, kde se může nerušeně starat o svá mláďata - u nás je to "malý domeček" v ložnici vedle postele paničky.

Následně přesídlí štěňata do větší ohrádky v obýváku, odkud se postupně vydávají zkoumat své blízké okolí a společně získávají další zkušenosti. K tomu přibudou výlety ven, kde poznávají širší okolí, pachy a zvuky - kromě pobíhání na trávníku si občas vyjedou s paničkou do její kanceláře, do nákupního střediska a podobně.

 

Podle mé osobní zkušenosti je pro štěňátko dobré, aby alespoň prvních deset týdnů zůstalo pohromadě s ostatními ve své první rodině, než se v něm plně utvrdí jeho sebedůvěra a vystartuje do života v neznámém světě nové rodiny.

 

  

2. Jaké geny zdědil můj pes

 

Jen ta nejkvalitnější zvířata by měla předávat své geny dalším generacím, a měla by proto

a) mít rodokmen (i geny předchozích generací se projeví u „mého" čtyřnožce);

b) být zvlášť krásným a typickým zástupcem své rasy (potvrzuje se bonitaci);

c) být zdravá!

 

Není to dlouho, co mi jedna paní poslala mailem fotku svého nedávno získaného štěněte s otázkou, zda je možné, aby její „boloňáček" měl vztyčené slechy.

Pochopitelně pak neměla radost sjistit, že jí byl za takovou spoustu peněz podstrčen kříženec a že se nechala napálit...

Bez rodokmenu nemáme nikdy záruku, že máme opravdu čistokrevného boloňáčka - s jeho typickým vzhledem a charakteristickými vlastnostmi!

 

Ne každý pes s rodokmenem je ovšem vhodný k chovu - k tomu by měli být opět vybíráni jen ti nejlepší z nejlepších (s průkazem původu).
Skutečná kvalita psa pro chovné účely se však pozná nejlépe na jeho potomcích - proto ani několikanásobný šampion nemusí být vždycky lepší, než pes bez trofejí. 

Kromě toho je pro kvalitní a zdravé potomstvo důležité, aby se fenka a krycí pes k sobě geneticky hodili. 

 

Ale ani ten nejsvědomitější chovatel nedokáže zaručit, že všechna jeho štěňata budou špičkové - v každém vrhu jsou štěňata rozdílných kvalit:

a) obzvláště vydařená, vhodná pro majitele se zájmem o výstavy a chov;

b) štěňata, která se mohou stát skvělými členy rodiny, nemusí však být nejvhodnější pro chov (příliš velká nebo malá, s menším předkusem, chybí některý zub, nesestouplá varlata - kryptorchismus, ...).

 

Zda je pes opravdu vhodný pro další chov, nedá se ovšem s jistotou určit už v prvních týdnech života. Některé „nedostatky" se objeví teprve v průběhu dalšího vývoje.

Tak to bylo např. u mé malé Amy, u níž se teprve později objevil předkus. I když ji pro další chov použít nebudu, je „šampionem mého srdce" a má řadu skvělých vlastností, pro které si ji cením a mám ji ráda. Její geny však rozšiřovat nechci...

 

 

3. Musím svého psa odčervovat?

 

Pravidelné odčervování je silně zakořeněný zvyk - také jsem si dlouho myslela, že když odčervuji 2-4krát za rok, to dělám dobře.  Dnes však vím, že tento postup je nejen nesprávný, ale především zcela nelogický, protože preventivní odčervování je mýtus.
Zajímavý článek k tématu 

Jak to aktuálně dělám?

 

Plánuji nechat vzorky trusů vyšetřit veterinářem a podle potřeby pak provést cílenou odčervovací kůru, případně žádnou neprovádět, pokud červi nebyli zjištěni.

 

U mého posledního vrhu:

- fenku jsem odčervila před krytím,

- fenku i štěňata 4, 6 a 10 týdnů po narození
(v 8 týdnu ne, protože jsem nechtěla kombinovat odčervení s očkováním).

 

Kdo by se tím tématem chtěl zabývat hlouběji, může si trochu zagooglit... Smile

 

 

4. Jaké očkování potřebuje můj pes

 

Podobně jako při odčervování jsem po léta nechávala svoji psí rodinku očkovat, protože se to tak prostě dělá  - chci pro své miláčky přece to nejlepší a nic důležitého nepromeškat!!! 

Aktuálně však dospívám k názoru, že očkování nemusí být zrovna tím nejlepším, možná naopak jen zbytečně oslabuje imunitní systém, a tím působí v důsledku negativně.

 

Jak to v současnosti praktikuji?

a) Štěňata: první očkování v cca 8,5 a další v cca 12 týdnech (základní imunizace).

b) Očkování proti vzteklině nejdříve v 16 týdnech. Dávám si pozor, aby veterinář použil látku s tříletým účinkem a do očkovacího průkazu zapsal správné datum - další očkování přijde tak na řadu až za tři roky.

c) Přeočkování proti základním infekčním chorobám opakuje se každý rok.

d) Proti leptospiróze už očkovat nenechávám, protože je to očkování velmi sporné a často spojené s vedlejšími účinky.

 

 

5. I pro naše chlupatá klubíčka platí: jsi to, co jíš!

 

Na trhu je bohužel i hromada braku: hotová krmiva i pamlsky, které se vyrábí převážně z odpadu, a ještě za ně vysolíme nestydatou spoustu peněz. Je jasné, že špatná strava musí negativně ovlivnit i zdraví našich čtyřnohých kamarádů. 

Proto jsem k tomuto důležitému tématu napsala zvláštní článek

 

 

 

Nakonec ještě praktická rada:

V životě každého pejska přijde jednou chvíle, kdy do něj musíme dostat nějakou tabletu. Dlouho jsem hledala způsob, jak se tohoto úkolu zhostit co nejsnadněji...

Nejlépe se u nás osvědčily kuličky z játrové pastičky. Ty jsou pro mé čtyřnožce naprosto neodolatelné a vůbec si nevšimnou, když do nich schovám tabletku.  Smile

 

 

(c) Manuela Jungová - stav: říjen 2013