Odchov štěňat - jak to vlastně vypadá?

Chov psů si možná leckdo představuje jako nějakou fabriku na výrobu štěňat, která se pak prodávají s vysokým ziskem. A kupec štěněte je rád, že si koupil malého psa s malými náklady. Proč zbytečně utrácet velké peníze, když můžeme mít něco levnějšího?

Bohužel, takové "psí fabriky" skutečně existují - ale s odpovědným chovem psů nemají podle mého názoru nic společného. Zde zajímavý odkaz k tématu stop množitelům psů

Ráda bych trochu popsala, jak má odpovědný chov z mého pohledu vypadat a jak odchov štěňat u nás vypadá prakticky:

1. Rodiče budoucích štěňat

a) Když mám fenečku s průkazem původu, ještě to automaticky neznamená, že je vhodná pro chov. Rodokmen pouze dokládá, odkud pochází, jaké má předky, a že všichni odpovídají standardu boloňáčka.
Aby moje psí holčička byla uznána za vhodnou k chovu, musí se u této rasy alespoň jednou úspěšně účastnit výstavy a obdržet od hlavního poradce chovu osvědčení, že odpovídá standardu plemene a nemá žádné významné nedostatky (= bonitace). Pokud obojí úspěšně absolvuje, fena dostane osvědčení o vhodnosti k chovu od ČMKU (= národní zástupce mezinárodního svazu FCI).

b) Nyní je třeba ještě najít k fence partnera, který byl také schválen pro chov a navíc se k fence i geneticky hodil - např. by neměli mít společné blízké předky, podle velikosti se k sobě hodit atd.

c) Zda fenka a pejsek získali nějaké trofeje na výstavách, nevypovídá ještě nic moc o jejich chovných vlastnostech - ty lze posoudit v první řadě teprve na potomcích. A hlavně: fenka a pejsek se musí geneticky k sobě hodit.
Tak např. u našeho prvného vrhu jsem musela sjistit, že spojení feny a pejska nebylo ideální. Proto jsem pro další vrhy hledala jinou alternativu...

2. Moje odpovědnost jako chovatelka

a) Pokaždé, když přivádím fenku k připuštění, jsem si vědoma své velké odpovědnosti za ta malá zvířátka, která z tohoto spojení vzejdou - vždyť beze mne by tady nebyla... 
Proto považuji za obzvláště důležité používat k chovu pouze psy zdravé a bez větších nedostatků.

b) Za další část mé odpovědnosti pokládám udržet vysoce kvalitní odchov štěňat tak, aby dostala dobrý základ a ideální start do života.

c) A třetí částí mé zodpovědnosti je výběr rodin pro moje miminka - nesvěřím svá štěňátka komukoliv, musí si se svým novým majitelem „kápnout do noty"...

3. Péče o psí maminku

Začíná to čekáním na začátek hárání, pak se dá vypočítat nejpříznivější den pro krytí (u nás 12. den) a očekávané datum vrhu (v našem případě přibližně 63 dní po krytí). 
Fenečka potřebuje především hodně lásky, vysoce kvalitní potraviny, klidný život bez větších změn - to vše je důležitý předpoklad pro dobrý průběh březosti, porodu a krmení štěňat od psí maminky.

4. Kolem porodu

Kdy to konečně začne, samozřejmě nevíme - můžeme jen hádat, přibližnou dobu vytušit a podle možnosti se na ni připravit. - Myšlenky chovatelky: Půjde vše dobře? Bez komplikací? Bez veterináře?...

A je to nepopsatelný pocit štěstí, když je pak všechno za námi a psi maminka sice vyčerpaná, ale jako pečlivá matka ve svém porodním boxu krmí své dětičky.

A moje starosti: dostává se na všechna štěňátka dost mléka? Přibírají opravdu všechna každý den na váze? Nezalehne maminka nedopatřením některý ze svých malých pokladů (při porodní hmotností kolem 120 g by se to snadno mohlo stát)? ...

5. První čtyři týdny

Pokud je po prvním týdnu zřejmé, že psí maminka nemá žádné komplikace, štěňátka jsou spokojená a jejich hmotnost se zhruba zdvojnásobila, vrací se nám do života trochu více klidu a větší prostor pro radost z tohoto malého zázraku života.

V prvních třech týdnech se vyvíjí oči, čich, vnímání vlastního těla a okolí, sluch, motorika.
V těchto třech týdnech se z bezmocného tvorečka vyvine rozkošné štěňátko, které se batolí v domečku a začíná si hrát se svými sourozenci. 
V tomto prvním období potřebuje psí rodinka především teplo, klid a bezpečí.

6. Další vývoj

V pátém týdnu se štěňátka u nás nejdříve na pár hodin, postupně pak docela stěhují z porodního domečku do ohrádky v obývacím pokoji. Odtud se pak postupně vydávají dobývat svět: celý obývací pokoj, přilehlé místnosti - od sedmého týdne přidáme malé výlety: ven, cesta autem, do nákupního střediska, s maminkou Manuelou do kanceláře, k veterináři atd.

Od šestého týdne přichází do kontaktu s jinými lidmi, např. jsou možné návštěvy budoucí rodiny našich štěňátek.
Docela mimochodem se seznamují s běžnými zvuky domácnosti, jako je vysavač, fén, myčka, telefon atd. - takže později z nich nemusí mít žádný strach.
Také pobyt mezi ostatními členy naší psí rodiny a hra s nimi má samozřejmě pozitivní vliv na dobrou socializaci.

7. Strava

V prvních čtyřech týdnech naše štěňátka dostávají jen lahodné mléko od maminky - ale pro případ nouze mám taky doma náhradní mléko pro štěňata, kdyby maminka neměla mléka dost a bylo by nutné přikrmování.

Kromě toho je zvláště důležité, aby psi maminka dostávala dostatečné a vysoce kvalitní krmivo, kromě granulí dostává ještě vařené kuřecí maso, ryby, tvaroh nebo jogurt, ovoce...

Od 4. až 5. týdne se štěňátka začínají seznamovat s krmením z misky - na lahodné kaši z kuřecího masa (dětská výživa HIPP) si rádi hned smlsnou. 
Po několika dnech jim můžeme namáčet granuličky pro štěňata - brzy jim zoubky vyrostou natolik, že namáčení už není nutné.
Papání z misky je však až do 7. týdne jen přídavek - mléko od maminky stále chutná nejlépe.

8. Na cestě do života

Naše štěňátka u nás zůstávají nejméně devět týdnů, možná i o jeden/dva týdny déle, podle okolností. Podle mé zkušenosti to rodince dělá velmi dobře a snadněji si pak zvyknou v nové rodině - a navíc psí mamince nepřijde tak zatěžko se s potomky rozloučit. 

Při předání dostane každé štěně Pet-passport, průkaz původu (případně pošleme dodatečně), bylo několikrát odčerveno a dostalo své první očkování a mikročip.
K
upní smlouva a instrukce pro život s malým boloňáčkem k tomu samozřejmě také patří.
Na přání je možno dodat i startovací sadu se vším, co štěňátko bude potřebovat.

Do nové rodiny přibyl malý boloňáček - hravý, mazlivý a zvědavý na novou rodinu kterou bude dobývat, a s ní celý svět.
Na cestu k tomu dostal u nás ty nejlepší základy - mou práci chovatelky, mnoho hodin, dnů, nocí, týdnů. A dělala jsem to s láskou - protože to jsou moje miminka... 

9. Cena

Od zájemců padne často jako první otázka: kolik štěňátko stoji? A musím říct, že se mi to pokaždé nějak dotkne - protože nemám na prodej žádné zboží.
A zásadně na to jen tak neodpovídám - protože cena pro mě není na prvním místě, navíc o ní mluvím pouze osobně.
Mnohem důležitější je, aby rodina byla pro moje miminko vhodná a abych měla pocit, že mu tam bude dobře a že se svými novými lidmi sroste v dobrý tým.
A samozřejmě jsem ráda, když je oceněna i moje snaha a práce odpovědné chovatelky. 

10. Pár slov pro zájemce

Pokud máte zájem o štěňátko z naší chovatelské stanice, budu se těšit na vaši zprávu, nejlépe e-mailem.

Abych si mohla udělat nějaký obrázek o vás a o prostředí, do kterého moje miminko případně přijde, zajímalo by mě:
- Proč se zajímáte právě o toto plemeno?
- Máte zkušenost se psy, případně dalšími zvířata v domácnosti?
- Hledáte pejska především jako mazlíček, nebo i pro výstavy a chov?
- Kde bydlíte?
- Jak bude vypadat případná budoucí rodina a domov mého štěněte?
- Jak si představujete život a všední den se svým čtyřnohým kamarádem?
A pokud přiložíte navíc i nějaké fotky, budu velice ráda.

11. Ohlasy nových rodin

  • Ráda bych ještě jednou poděkovala za to nádherné odpoledne u vás. Byli jsme oba  nekonečně nadšeni, jak mazlivá a roztomilá je vaše psí rodinka a s jakou láskou se o ně staráte. Ještě pořád jsem v euforii z toho krásného odpoledne.
     
  • Když se podívám na svého Cosma, který můj život tak nevýslovně obohatil a zkrášlil, určitě bych každému doporučil malého boloňáčka.
     
  • Pokud někdo má zájem o malého, veselého, inteligentního, milujícího, roztomilého, nepelichajícího pejska - pak je zde na správné adrese. Našeho Bennyho jsme si přivezli z Prahy v lednu 2011 a od té doby jsme šťastnější lidi. 
     
  • Tutu chovatelskou stanici můžeme z celého srdce doporučit.