Co štěňátko v nové rodině všechno potřebuje?

28.06.2019

Nastěhování štěňátka bývá určitě pro každou rodinu velkou událost a s radosti se na to připravujeme. Tady několik dobrých rad a praktických tipů na začátek společného života a první vybavení:

1. První cesta

Na cestě domů doporučuji přinést tašku pro pejska (velikost cca. 25 x 40 cm) s malou (dětskou) dekou, pro případ mrazu gumovou láhev na teplou vodu (může se vložit do tašky a na ni deku). Pokud máte delší cestu, je potřeba mít i vodu na pití a misku.

2. První týdny

Dostane se k vám psí miminko a je ideální, když se mu aspoň první dva týdny můžete intenzivně věnovat, případně si vezmete dovolenou. První dny raději nezvěte návštěvy - dejte štěněti čas, aby si na novou situaci zvyklo a zabydlelo se.
Asi po 1-2 týdnech můžete štěně představit veterináři (pokud se vám něco nezdá, pak samozřejmě dřív), nechat ho přeočkovat a poradit, jak máte dál odčervovat.

3. Pochvala a pokárání

Pejsek pozná z melodie našeho hlasu, jestli máme radost, jsme smutní, nebo se zlobíme. Když pejska chválíme, musíme proto projevit nadšení z toho, co pejsek udělal (až přehnané). Pochvaly není nikdy dost.
Když káráme, musí to být opět z intonace našeho hlasu znát. Pokud však káraný pejsek dál vesele hopsá, neděláme to správně.

4. Venčení

Štěně, které si přivezeme, je staré přibližně 10 týdnů. V tomto věku pejsek většinu času spí. Doba aktivity je mnohem kratší (1-2 hodiny), v této době se vyprazdňuje, papá a hraje si. Pak zase asi 2-3 hodiny spí (v noci i déle).

Ihned po probuzení vezměme štěňátko do náruče a odneseme ho na místo, kde se má venčit. Postavíme ho na zem a ono během chvilky vykoná svoji potřebu. Potom ho pochvalíme a odneseme domů.

Čím je štěně starší, tím se doba aktivity prodlužuje. Také už nečurá hned po probuzení, ale udělá loužičku kdykoliv to na něj přijde, i během hry. Proto je dobré učit ho chodit na jedno místo hned od prvního dne.

Jako provizorní záchod může sloužit podložka pro miminka (či nemocné, dostaneme v lékárnách) - štěňátko CHS PraMaJu to už zná, a první podložku dostanete s sebou.

Záleží na vás, jestli pejska naučíte čurat doma i venku nebo jen venku. Pokud ho naučíte v bytě na jedno místo, má to výhodu i později - pejsek nemusí zadržovat moč, když se někde zdržíte.

Dospělého pejska venčíme asi 3 x denně. Štěně vykonává potřebu mnohem častěji. Při procházkách venku je třeba brát v úvahu extrémní teploty, štěňata se snadno podchladí i přehřejí. S úplně malým štěnětem chodíme ven jen na krátkou dobu a pomalu ho seznamujeme s okolím - zpočátku pouze pár minut. Pokud je teplota hluboko pod bodem mrazu, je dobrý obleček, který chrání bříško a ledviny.

Dalším důvodem pro omezený pobyt štěněte venku je i to, že ještě nemá zcela vyvinuté protilátky proti infekčním chorobám. Proto ho také pouštíme k ostatním zvířatům, jen pokud víme, že jsou zdravá, a nepustíme štěňátko na místa, kde se už "100 psů podepsalo"...

5. Bezpečnost

Je nutné zabezpečit elektrické kabely a zásuvky proti kousání a olizování, zahradit díry, kterými by mohlo štěně propadnout - hlavně u zábradlí, schodů a výtahů, znemožnit přístup k bazénům, zahradním jezírkům a otevřeným jímkám, zkontrolovat oplocení zahrady, odstranit ze spodních polic a jiných volně přístupných míst věci, které by se mohly rozbít nebo by mohly být nebezpečné při rozkousání. Uklidíme boty a kabelky, pro štěně jsou velmi lákavé.

Pokud je balkon řádně zabezpečen (bezpečnostní sklo až na zem, drátěné pletivo nebo prkna) je možné na něj pejska pouštět. Nenechávejme ho ležet na holých dlaždicích nebo betonu - obojí je studené a o beton si snadno olámou srst. Balkon lze využít pro venčení štěněte (třeba na podložky pro miminka) i v pozdějším věku, např. pokud jsme nemocní a nemůžeme ven.

6. Pelíšek

Doporučuji koupit trochu menší, měkký pelíšek, velikost cca. 50 cm (případně i malý domeček, iglú apod.), v kterém se malé štěňátko cítí v bezpečí. Stejně to štěněčí věk pravděpodobně nepřežije, a pak můžeme koupit větší. Důležité je, že se dá vyprat v pračce, doporučuji ho vyprat i před prvním použitím.

Nejvhodnější místo je v klidné části místnosti, kde se zdržujeme nejčastěji. Tak, aby nám byl neustále nablízku a aby na něj nikdo nešlápl.

Pelíšků může být i několik, například vedle postele, když nechceme mít pejska v noci v posteli.

Tady by se mohl hodit malý "domeček", který můžeme podle potřeby i na chvilku zavřit.

Pejsek bude chtít být stále ve naší blízkosti a bude za námi stále chodit.

Přece si pořizujeme pejska, abychom s nim byli, a ne proto, aby zdobil jeden kout bytu. Pokud však chceme některá místa v bytě zakázat, je nutné to dělat hned od prvního dne, a to důsledně!

7. Misky

jednu na krmivo a jednu na vodu (ca. 0,3 l).
Čerstvou vodu musí mít pejsek k dispozici neustále.
Doporučuji misky z keramiky.

8. Krmení

Rozhodně se nevyplatí na krmení šetřit - boloňský psík nemá velkou spotřebu a nekvalitní krmení se rychle projeví na kvalitě srsti a na celkovém zdravotním stavu. Doporučuji pokračovat tou značkou, kterou štěňátko od nás už zná!

Malé štěně krmíme 5 x denně (malou dávku), případně může mít granule stále k dispozici (doporučuji). Od cca. 1/2 roku 3 dávky, od 1 roku 2 dávky (je dobré dodržovat přibližně stejnou hodinu).

Množství krmení se řídí potřebami psa - množstvím pohybu, váhou psa. Pokud dospělý pejsek nemá nadváhu, není třeba dávku redukovat. U štěněte se nemusí potrava omezovat vůbec.

Asi od 1 roku věku můžeme začít krmit krmivy Adult.

9. Vodítko a obojek

Pro výchovu a výcvik v městském prostředí potřebujeme pevné vodítko (1,5 - 2 m), nebo použijeme navíjecí (Flexi, 5 m) a nastavíme napevno. Navíjecí (Flexi) je výborně, když chceme dát pejskovi volnost a není při tom možné ho pustit navolno.

Lepší než obojek je pro malé štěňátko postroj - s hladkým spodkem nebo dobře podšitý, aby se nepoškodila srst. Obojek či postroj používáme jen venku, doma ho sundáváme (nebezpečí uškrcení!!)

10. Hračky a něco na kousání

Když si štěně nemá s čím hrát, začne likvidovat cokoli!

Pozor, aby štěně hračku nerozkousalo a nesežralo - působí to problémy v žaludku! A při hraní moc netahat, aby se pejskovi neudělal předkus.

Osvědčily se nám především kvalitní plyšové hračky pro miminka (IKEA, KIK, C+A), navíc (inteligentní) hračky pro psy (např. značky Huhubamboo).

11. Hygiena

Mytí po vycházce je nezbytné, pokud pejsek chodí po špinavých městských ulicích, pokud ho pouštíme na křesla a postele a vždy za špatného počasí. Malému štěněti stačí otřít tlapky vlhkou žínkou a pak osušit, podle potřeby otřeme fousy a zadeček. Pejskovi (samečkovi) po vycházce vždy otřeme genitálie - zůstávají tam zbytky moči a nemytý pejsek potom páchne.

Většího pejska je nejlepší postavit do sprchy (či vany) na gumovou podložku, aby neuklouzl, a v případě potřeby tlapy osprchovat vlažnou vodou a vytřít dosucha.

Koupání: není třeba koupat příliš často, koupeme cca jednou za 1 - 2 měsíce a samozřejmě tehdy, jestliže se pes sil ně umaže. Malé štěňátko můžeme koupat v malé vaničce, použijeme šampon pro štěňata (nikoliv šampon pro miminka), později pro dospělé psy.

Denně prohlédneme
- oči: podle potřeby očistíme ospalky tamponem např. s borovou vodou.
- zadeček: je třeba kontrolovat konečník i jeho okolí, jestli je čistý a zda nejsou viditelné zbytky střevních parazitů.

Jedenkrát týdně prohledneme
- uši: zkontrolujeme, zda nejsou zarostlé srstí, zda není kůže v uchu zarudlá, ucho nepáchne. Srst v uchu způsobuje, že se v něm chytá mastnota, nečistota a může se vytvořit zánět.
Můžeme preventivně nakapat roztok na čistění uší, např. Otifree.

- drápky: na zadních nohách jsou 4, na předních se 4 dotýkají země a pátý je výš na noze z její vnitřní strany. Pro malé drápky můžeme pouzít malé nůžky, později potřebujeme kleště na drápky.

12. Srst

Podle standardu se boloňský psík nestříhá. Sem tam však bude potřeba srst trochu zkrátit. Pro běžnou údržbu v prvních týdnech postačí kovový hřeben s rotačními zuby, češeme denně (minimálně 2-3 x týdně).

Od věku cca. 4 měs. doporučuji kartáč Activet (zelený!!!).

13. Odčervení a očkování

Když si štěňátko odvezeme, bylo několikrát odčerveno - naposled den před odjezdem.

Dál odčervujeme podle pokynu veterinárního lékaře.

Očkování dle rady veterinárního lékaře - obecně platí:
- ve věku 8/9 týdnů
- za cca. 4 týdny přeočkovat
- po 4 měsících lze očkovat vzteklinu
- po 1 roce přeočkování (na 3 roky)

14. Blechy a klíšťata

Aplikujeme podle potřeby a podle situace v lokalitě.
Doporučuji pipetku, která se aplikuje na kůži v kohoutku (tj. místo kde končí krk a začíná hřbet). Tyto látky účinkují zpravidla l měsíc proti klíšťatům a 3 měsíce proti blechám.

15. Navykání samotě

Boloňský psík je společenský pejsek, proto ho nenecháváme pravidelně dlouhou dobu doma samotného. Občas je samozřejmě potřeba, aby zůstal doma sám, proto je nutné ho to učit od malička. S výcvikem začneme však až po zabydlení v novém domově.

V momentě, když se za námi zavřou dveře, cítí se pejsek opuštěný. Strach z odloučenosti může vyvolat špatné chování a později návyky (vyje, pláče, štěká, demoluje byt, čurá..). Tyto zlozvyky se velmi špatně odnaučují, ale lze jim správnou výchovou předejít.

Pejska nechávejm vždy v místnosti nebo v místnostech, kde může být po dobu naší nepřítomnosti. Musí tam mít vodu, hračky a "svoje místo", např. pelíšek či domeček. Při nácviku dělejme všechno tak, jako při běžném ochodu z domu (oblékání, obouvání, tašky..). Můžeme říci nějakou rozlučovací větu nebo nic - nic je možná lepší, a určitě ne lítostivý tón. Zpočátku odcházejme jen na pár minut, na chodbu, před dům. Postupně tuto dobu prodlužujeme. Příchod bude opět stejný jako ostatní příchody - svléknout, přivítat se s pejskem. Cokoliv funguje, je dobré.

16. Výcvik

Přesto, že je boloňský psík malý pejsek, základní povely by měl znát a ovládat. Jen tak budeme moci se svým pejskem bez obav do tramvaje, metra, vlaku atd. Je dobré ho zvykat na doteky i od cizích lidí (přátel apod.) a na postavení na stole (pozor aby nespadl) - toto se nám bude hodit např. na výstavě nebo u veterináře.

Zvykáme ho na jméno, aby po zavolání přiběhl - voláme jásavě, odměna je samozřejmostí.

Slovo FUJ vyslovujeme vždy důrazně, když pes dělá něco, co nemá (kouše botu, požírá něco venku, očuchává hnusné věci).

Štěňátko, které si ode mne odvezete, poznalo už v raném věku slovo "fuj" a odmístění od dotyčného předmětu (např. květináč).

Pokud máte na to chuť, můžete se také pustit do většího projektu - napr. dogdancing či agelity.

Přeji vám mnoho radosti s vaším malým pejskem!